Šermuje od roku 2004, od roku 2006 je členem skupiny Rotyka.
Mezi zájmová historická období patří pozdní gotika a třicetiletá válka.

Páni z Víckova se v hodnověrných pramenech připomínají od začátku 14. století a patří k významným moravským rodům. Podrobnější informace máme z roku 1353, kdy Bohuslav z Víckova zastává úřad zemského soudce na Moravě. O něco později se Víckovští vzdávají svého rodového hradu (Víckov na Tišnovsku), z něhož jsou na konci 15. století už jen zříceniny, a stěhují se do nového sídla na Prusinovicích. Přídomek po hradu Víckově si však zachovávají i nadále, v 16. století se začínají nazývat Prusinovskými z Víckova. Rodovým erbem je polcený štít, vpravo červený, vlevo dvě černá břevna na bílém poli.
K nejslavnějším členům rodu patří dvě protichůdné postavy: olomoucký biskup Vilém Prusinovský (+1572), který se proslavil ráznou protireformační politikou, a Jan Adam z Víckova, který se zúčastnil v letech 1618-1620 stavovského povstání a odešel po bělohorské bitvě do emigrace. Mezi emigranty byl jedním z nejhorlivějších hlasatelů nesmiřitelného boje proti Habsburkům a se zbraní v ruce šel jiným příkladem. Roku 1623 podnítil a vedl na východní Moravě velké povstání Valachů a vyznamenal se jako statečný vojevůdce v několika vítězných bitvách.
Rod pánů z Víckova vymírá v 17. století.